Titulky

– maximálně 2 řádky;
– 36–40 znaků na řádek (včetně mezer);
– doba zobrazení minimálně 1 sekunda, maximálně 6–7 sekund
– spojovník slov není povolen;
– na konci řádku nejsou povoleny žádné spojky ani předložky (např. a, v, na);

Standard platformy YouTube : Výchozí písmo je Roboto Medium. YouTube nemá formální, vládou nařízený standard, ale poskytuje sadu pokynů pro zajištění čitelnosti a pohodlí při sledování.
Klíčové pokyny:
– Limit znaků: Snažte se přibližně 42 znaků na řádek.
– Limit řádků: Použijte maximálně dva řádky, abyste zabránili překrývání videa.
– Načasování: Titulky by měly přesně odpovídat načasování mluvených slov.
– Čitelnost: Titulky by měly zůstat na obrazovce dostatečně dlouho, aby je průměrný divák dokázal pohodlně přečíst.
– Formátování: Pro zajištění srozumitelnosti používejte správnou gramatiku, pravopis a interpunkci.

Pokyny pro tvorbu titulků pro YouTube naleznete zde.

Netflix Standard: Dříve se používalo písmo Consolas, monospaced sans-serif písmo, ale později si vyvinuli vlastní písmo s názvem „Netflix Sans“.

Standard platformy BBC: Standardním písmem pro titulky je Tiresias.

Legislativa týkající se titulků: regionální rozdíly:

Rusko:
Pravidla pro titulkování v Rusku se řídí normou GOST R 57767—2017 („Titulky k filmovým a videoproduktům pro osoby se sluchovým postižením. Obecné technické požadavky pro zajištění přístupnosti informací“). Mezi klíčové požadavky této normy patří:
1. Současně lze zobrazit maximálně dva řádky titulků.
Každý řádek nesmí obsahovat více než 38 znaků, včetně mezer a interpunkčních znamének.
2. Titulky se musí objevovat a mizet synchronně s mluveným dialogem.
3. Text musí být umístěn v dolní čtvrtině snímku a nesmí překrývat jiný text na obrazovce, grafiku ani obličeje mluvčích.

Pravidla pro tvorbu titulků pro Rusko upravuje GOST R 57767—2017.

Evropa
: Evropská unie směřuje k harmonizaci standardů přístupnosti. Evropský zákon o přístupnosti (EAA), který vstoupil v platnost 28. června 2025, stanoví celoevropské požadavky na přístupnost produktů a služeb, včetně audiovizuálních mediálních služeb. Zákon ukládá vysílacím společnostem a streamovacím službám povinnost poskytovat titulky ke svému obsahu, aby byl přístupný osobám se sluchovým postižením. Tyto požadavky platí jak pro předem nahrané, tak pro živé vysílání.

Směrnice o audiovizuálních mediálních službách (AVMSD): Tato směrnice povzbuzuje členské státy EU k tomu, aby zpřístupnily obsah, a to i prostřednictvím titulků.

Národní legislativa: Mnoho evropských zemí má své vlastní zákony o přístupnosti, které jsou často přísnější než zákony platné v celé EU.

Spojené království: Zákon o rovnosti z roku 2010 vyžaduje, aby poskytovatelé služeb poskytovali skryté titulky. Ofcom stanoví kvóty a pokyny pro kvalitu titulků, včetně přesnosti a rychlosti.

Německo: Zákon o rovnosti osob se zdravotním postižením (BGG) a standard BITV 2.0 vyžadují přesné a přístupné skryté titulky na webových stránkách a v mobilních aplikacích ve federálním veřejném sektoru.

Francie a Španělsko: Tyto země mají také zákony zaměřené na zajištění digitální přístupnosti, což má dopad na požadavky na titulkování online videí.

Severské země Švédsko, Norsko, Dánsko a Finsko jsou známé svými přísnými národními politikami přístupnosti, které často překračují základní požadavky EU. 

Hlavní lotyšská
regulace titulků se týká používání jazyků. Zákon o státním jazyce stanoví, že filmy musí být dabovány nebo titulkovány v úředním jazyce státu, kterým je lotyština. Titulky v jiných cizích jazycích sice mohou být povoleny, ale existuje politický tlak na omezení titulků na úřední jazyky Evropské unie. 

Pokyny pro titulkování pro Lotyšsko naleznete zde.

Ve Spojených státech existuje několik federálních zákonů upravujících používání skrytých titulků. Zákon o Američanech se zdravotním postižením (ADA): Tento zákon zakazuje diskriminaci na základě zdravotního postižení a vyžaduje, aby státní a místní samosprávy, jakož i podniky a neziskové organizace sloužící veřejnosti, zajistily efektivní komunikaci. Soudy rozšířily působnost tohoto zákona i na online obsah, včetně videa. Zákon o rehabilitaci (oddíly 504 a 508): Tyto oddíly vyžadují, aby federální agentury a organizace přijímající federální financování zpřístupnily své elektronické a informační technologie, včetně videa. Federální komunikační komise (FCC): FCC stanoví předpisy pro televizní vysílací společnosti a poskytovatele kabelového a satelitního vysílání. Od 1. ledna 2006 musí mít 100 % nových, nevyjímatelných videoprogramů v angličtině skryté titulky. FCC také stanoví standardy kvality titulků pro přesnost, načasování, úplnost a umístění na obrazovce. 
Zákon o přístupnosti videa v komunikaci 21. století (CVAA): Tento zákon, přijatý v roce 2010, rozšířil požadavky na titulky pro online videa, která byla dříve vysílána v televizi.

V Asii
je regulace titulků méně centralizovaná a více závisí na legislativě každé země. Jako vodítko často slouží obecné mezinárodní standardy.

Čína: Existují podrobné stylistické příručky pro titulky ve zjednodušené a tradiční čínštině, které definují parametry, jako je počet znaků na řádek (přibližně 15–20 pro asijské jazyky), umístění, doba zobrazení a používání interpunkce. Celkově vzato v regionu dochází k nárůstu používání titulků nejen pro sluchově postižené, ale také k překonávání jazykových bariér, a to vzhledem k obrovské jazykové rozmanitosti asijsko-pacifického regionu.

Stojí za zmínku, že ačkoli se jako základ často používají mezinárodní standardy, jako jsou směrnice BBC, každá země může mít své vlastní jedinečné kulturní a jazykové charakteristiky, které ovlivňují postupy titulkování.

Výběr písma titulků: Upřednostněte čitelnost a přístupnost

Při výběru písma pro titulky patří mezi klíčové faktory čitelnost a přístupnost pro široké publikum, včetně osob se zrakovým postižením. I když neexistují žádná striktní pravidla, směrnice a oborové standardy doporučují jednoduchá a jasná bezpatková písma.

Doporučená písma:  Odborníci a různé platformy zdůrazňují několik písem, která se osvědčila pro použití v titulcích:
1. Roboto: Toto písmo je standardem pro titulky na YouTube a ve většině služeb Google. Roboto nabízí širokou škálu stylů a dobrou čitelnost, zejména při práci s dlouhými větami.
2. Helvetica: Helvetica, oblíbená volba ve světě vysílání a reklamy, je známá svými čistými liniemi a čistým designem. Toto písmo je považováno za jednu z klasických a snadno čitelných možností pro titulky.
3. Arial: Arial, jednoduchá a bezpečná volba, je výchozí písmo na mnoha zařízeních Microsoft. Jeho neutrální design z něj činí vynikající volbu pro titulky, aniž by rozptyloval diváka od videa.
4. Verdana: Toto písmo bylo speciálně navrženo pro čitelnost na obrazovkách s nízkým rozlišením. Jeho zhuštěný styl je vhodný pro menší obrazovky.
5. Tiresias: Toto písmo bylo vytvořeno speciálně pro zrakově postižené a je standardem pro titulky BBC.
6. Open Sans: Známé pro svou výjimečnou čitelnost na obrazovkách různých velikostí, od mobilních zařízení až po velké displeje.

Základní pokyny pro výběr písma: Při výběru písma pro titulky mějte na paměti následující pokyny:
1. Jednoduchost a srozumitelnost: Vyhněte se stylizovaným a ozdobným písmům, protože mohou ztěžovat čtení.
2. Bezpatková písma: Většina odborníků doporučuje používat tato písma, protože na obrazovkách vypadají čistěji a moderněji.
3. Velikost písma: Měla by být dostatečně velká pro pohodlné čtení, ale ne tak velká, aby pokrývala významnou část obrazu. Doporučená výchozí velikost je 22 bodů a lze ji dle potřeby upravovat.
4. Kontrast: Pro zajištění dobré viditelnosti používejte barvy s vysokým kontrastem, například bílý text na tmavém pozadí nebo černý na světlém pozadí. Klasické žluté barvy titulků se často dosahuje pomocí písma Helvetica Medium Italic.
4. Zarovnání: Text zarovnaný vlevo se obecně snáze čte.

Nejlepším způsobem, jak vybrat písmo titulků, je nakonec provést vizuální test, abyste se ujistili, že je čitelné na různých zařízeních a v různých video scénách. Hlavním cílem je, aby byl obsah přístupný a srozumitelný co nejširšímu publiku.